Peněžní měnou v Tunisku je dinár (TND), který se dělí na 1000 milimů. Tuniský dinár byl zaveden v roce 1960, kdy nahradil doposud používané franky. Papírové bankovky jsou v hodnotách 5, 10, 20 a 30 dinárů, kovové mince pak v hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 milimů a 1/2, 1 a 5 dinárů.
Do Tuniska je povolen dovoz veškerých cizích měn, šeků i platebních a kreditních karet. I když směnárnu naleznete skoro na každém rohu, výměnu za místní tuniské dináry raději uskutečněte přímo na letišti po příletu nebo v hotelové směnárně v místě ubytování.
Dovoz a vývoz místních dinárů jsou v Tunisku považovány za trestný čin. Proto se doporučuje směňovat pouze menší částky a uchovávat si stvrzenky vydané směnárnou pro případ zpětné směny dinárů na jinou měnu.
Bakšiš je v arabských zemích naprosto běžnou záležitostí, stejně jako smlouvání nebo víra v Alláha. Ani Tunisko není výjimkou, proto mějte vždy po ruce nějaké ty „drobné“. Není neobvyklé, když se ochota poskytnout spropitné odrazí na kvalitě služeb. Rozhodnutí ohledně spropitného je samozřejmě výhradně na vás. Nešetřete ale na nepravém místě – za kvalitní služby spropitné dejte. Zpravidla 1 dinár se dává například pokojské, číšníkovi v restauraci, nosiči zavazadel v hotelu, řidiči autobusu při výletech nebo řidiči taxíku.
V Tunisku se setkáte s obchodníky toho nejtvrdšího ražení. Smlouvá se zde skoro u všeho. Nejdůležitější rada proto zní: „Smlouvat, smlouvat a ještě jednou smlouvat.“ Druhá, neméně důležitá rada pak zní: „V žádném případě se neptejte na cenu zboží, které nemáte v úmyslu koupit.“ Cena, kterou vám obchodník řekne, mnohonásobně přesahuje skutečnou hodnotu zboží, takže nejlepší variantou je zvolit naopak cenu co nejnižší (klidně třetinovou). Arabové se smlouváním počítají – při nedodržení této tradice by se mohli dokonce urazit.
Potraviny: pečivo – 0,15 až 0,25 TND, bageta – 0,28 TND, máslo – 0,5 TND
Nápoje: balená voda – 0,28 až 0,5 TND, pivo – 1,5 TND, mléko – 0,6 TND
| Americký dolar | ||
|---|---|---|
| Euro | ||
| Britská libra |